parker
substantivocorrente nos diálogos
- Reino Unido//ˈpɑːkə//
- Estados Unidos//ˈpɑɹkɚ//
A parkkeeper.
substantivo
- 1
A parkkeeper.
- 2
Someone who parks a motor vehicle.
Etimologia
From park + -er.
Formas
- plural
- parkers
substantivocorrente nos diálogos
A parkkeeper.
A parkkeeper.
Someone who parks a motor vehicle.
From park + -er.